Toto jsem napsala 18. srpna 2008...takže skoro před rokem a jaksi se mi to nechtělo kontrolovat, tak gomen za chyby...
(Vše si říkají jen v duchu. Nahlas mluví jen Naruto XD)
,,Stojíš tak klidně naproti mě a úplně mě ignoruješ.Skoro jako bych tam nebyla. Chtěla jsem tě zabít, ale jak? Vidím tě tam, jak v klidu stojíš a na tváři ti hraje ten obvyklí samolibí úsměv. Pořád tě miluju ani nevím jak to. Nevíš jak to bolí...."
,, ...Jak to bolí vidět tě. Jak jsi naproti mě. Tvářím se úplně normálně. Tedy na povrch. Uvnitř mě se to úplně vřelo. Zase tě vidím, jsi stále tak krásná. Jde na tobě poznat, že jsi hodně vytrpěla. Kvůli mě. Proč jsem byl takový hlupák a odešel jsem? Kdybych jen mohl vrátit čas...."
,, ....Kdybych mohla vrátit čas, zastavila bych tě. Ano nedovolila bych abys odešel. Teď už ne. Proč se to tenkrát stalo? Chtěl jsi sílu a nic jiného jsi neviděl. Bohužel...."
,, ...Bohužel. Tehdy mě nezajímalo jestli to bude někoho bolet. Nezajímalo mě jestli mě miluješ. Jak jsem toho později litoval. Místo toho abych s tebou bojoval, tak tě chci obejnout a nepustit tě. Ale nejde to, protože..."
,, ...Protože kdybych tě nezabila zabili by oni mě. Ano za to, že jsem teď s nimi můžeš také ty. Chtěla jsem tě najít, ale z Narutem nám to nikdy nevyšlo. Bylo to se mnou stále horší. Jednou jsem se, ale rozhodla. Rozhodla, že tě najdu a proto odešla. Odešla k nim..."
,, ...Proč jsi odešla zrovna k nim? K němu? K bratrovi, kterého tolik nenávidím. Stojí za tebou a kouká se jak si počínáš. Teď toho asi moc zajímavého nevidí. Oba tady stojíme a koukáme na sebe. Miluješ mě ještě? Snažím se v tvých očích najít aspoň trochu lásky, ale...."
,, ...Nevidím v nich nic. Nebo nic vidět nechci? Měla bych si pospíšit nebo nebudu schopna to nikdy udělat. Ano rozhodla jsem se tě zabít. Tady a teď. Nebudu ti nic říkat jen by ses mi vysmál. Jdu pro tvou porážku. Pro tvou smrt..."
,, ...Pro tvou smrt. Už musím. Není zbytí a já už nemám šanci ti říct pravdu možná je to tak dobře. Snad je tohle vážně konec. Bohužel bude tvůj..."
,, ...Ano ten konec bude tvůj..."
Dvě osoby se proti sobě rozeběhli. Obě s katanou. Obě s vyrovnanou silou. ... Obě s láskou v srdci. Zbraně o sebe řinčeli a země pod nimi se dávno za zem nedala považovat. Boj byl dlouhý a ani jednomu už nezbívalo valné množství chakry. Ale ani jeden to nevzdával. Jeden pohyb a byl konec. Dvojice měla v sobě skrz na skrz katanu. Vytřeštili oči když viděli kdo je takto spojil. Byl to blonďatý kluk, který se chtěl stát hokagem a pro přátele by udělal cokoliv. Naruto se na ně podíval a na jejich otázku v očích jen pokrčil rameny a řekl.
,, Měl jsem úkol. Ten jsem splnil." A z velkým ,,puf" zmizel. S posledními zbytky života si naráz řekli:
,,Miluju tě." Usmáli se a s úsměvem opustili tento svět. Konečně mohli být spolu aniž by jim někdo bránil. A to si přáli celý život.
No jo no kolosální blbost. Nejsem žádná spisovatelka a už vůbec mi nejdou takové styly,ale už je to spatlané.